pátek 26. května 2017

A je to venku....odhalení

Co dělám když nebalím balíčky, neúčtuju, nelítám kolem domácnosti nebo nesedím na dětském hřišti?

Jednoho večera jsem šla běhat, našla inzerát na autobusové zástavce, doma trochu poprosila (na co ti to bude, když to vůbec neumíš? - chlapi ... no comment) a druhý den jsem pro něj šla.

Nevím, co se mi odehrálo v hlavě, knoflíky zásadně nepřišívám, ale věděla jsem, že mi to prostě chybí a musím to mít, nejlépe hned. Že překonám všechny nástrahy, že proštuduju návod, že si neublížím, že si najdu čas, že to bude k něčemu, že mě to bude bavit, že neskončí v komoře, že to prostě dám....tohle jsem si slíbila. Půl roku jsem občas přisedla, a když bylo potřeba, šla jsem do akce.

 Ano, k nepochopení celé rodiny jsem si koupila svůj první šicí stroj (ano, u je jich již více).

A tady je můj nejnovější výtvor, ten první si nechám na potom, ale ukážu, slibuji.

Dvojitá gázovina je takový splněný sen, vypadá krásně i pomačkaná :-).





Ať to lepí a šije.

Dita

neděle 7. května 2017

Poslední dílek do bytového puzzle

Po měsíci čekání konečně dorazila naše nová stolová deska, smrková a naprosto v syrovém stavu. Potom co naše děti do jídelního stolu s oblibou píchají vidličkou nebo mlátí nožem (tady se nám výchova trochu vymkla), výrazná investice do tohoto nábytku by nebyla na místě.

Stůl samozřejmě musí na něčem stát a pro to pro nás krásné něco jsme si vyrazili již před dvěma měsíci do německé Ikea, protože zrovna tuto pěknou a cenově příjemnou variantu podnoží česká Ikea ze záhadných důvodů nenabízí. Oprášení německých slovíček, pár vět s prodavačkou a máme ho.

Za zmínku stojí, jak jsme děti strčili do německého dětského koutku, protože děsně chtěly a normálně jsme je tam půl hodiny nechali s celou tou němčinou. Jako jsou to naši sousedi a naše děti se německy učit budou, to je jasné, ale s hrůzou jsem zjistila, že se teď učí na ZŠ druhý jazyk až od 7. třídy, hmmm.

Tak už to nebudu zdržovat....tady je.... nožkama nahoře



Děti nemohly jíst u jídelního stolu, takže splněný sen

K tomu se samozřejmě musela vyměřit světla, byla to těžká matematická úloha

Stůl je nakonec jinak, ale museli jsme to vyzkoušet, abychom nelitovali

Nestihli jsme do 22 hodin navrtat světla, takže prima probuzení do bordýlku...no nic neobvyklého u nás vlastně

Natírání desky olejem o půlnoci s čelovkou, neboť nemáme světla, super sobota večer.
První návštěvník, ještě bez světel




Tak jo, cesta k našemu stolu byla dlouhá, ale je to doma.
Jaký je ten Váš jídelní?

Krásný den.
Dita

čtvrtek 4. května 2017

Děti nejdou do školky - hroutím se

Opět nás postihla nemoc, tedy rýma, rýmička, rýmouš, nudlouš, už ani nevím, jak bych to nazvala, ale prostě teče a nechce se té naší malé holčičky pustit. 

Dneska prostě do školy nemůže, včera už to bylo na hraně, ale neustálý kašel a nudle u nosu už těžko zamaskujeme, samozřejmě ani nechceme, na každé kašlající dítě se ráno ve školce dívám skrz prsty, tak to přeci nemůžu tolerovat. 

Pohádka o krásném dni s dětmi se rozplyne než stihnu dopít první kávu, čeká mě oblékání dětí, čemuž předchází ještě zábavnější hledání oblečení pro děti. Naštěstí si dnes dámička Aďa moc nevybírala, Téda to dostal rozkazem, protože celé ráno chodil s novým katalogem Lega a vybíral, co asi dostane k narozkám, já jako správná nevýchovná matka občas prohodím, aby na sebe hodil tepláky, nebo prostě Lego nebude a nebude, super, selhání už takhle po ránu.

K paní doktorce jsme dorazili docela v pohodě, 8:30 to je prima, tak brzy se dostanu do práce tak z 10 %. Samozřejmě máme s sebou plastovou motorku a Teo nechce opustit auto, dokud nepošlape sedačky a div nevyvrátí dveře, že je jako ninja - Lego Ninjago nesnášíííím, ale jsme na místě.

Paní doktorka nás posílá s haldou pokynů a recepisu ještě na ORL, tam čekáme hodinu, děti se válejí v čekárně, v poslední chvíli vytahuji telefon a pouštím "Peppa Pig" na plné pecky, zvládli jsme to a jdeme se léčit. 

Udržet tříleté dítě v klidu je podle mě bez pohádky naprosto nemožné. Slibuji hory doly a pouštíme se do odsávání nudlí vysavačem, řev, obří řev, vysavač končí, ten tlak prostě nedal a musí si dát pauzu, další pokus vyšel, ale řev byl, pouštím "pepinu prase" a dám druhou kávu.

A pak u nás proběhla dětská práce, nostalgicky jsem se vzdávala své sbírky papírů a dělaly jsme s dětmi tvary, které skládaly podle barev, lepily washi pásky a až na jedno točení dokola a následného pádu do úhledně složených komínků to bylo v klidu. A tady je výsledek.............o zákazu modelíny, vodovek, třpytivých lepidel a jiných věcí, ze kterých šílím příště.

Dit - dnes suma 5 káviček, proto mohu toto ještě při smyslech psát, dobroooooou